Architektonické podlahy v novém kostele v Sazovicích

Kostel svatého Václava, oficiální název nového kostela v Sazovicích, byl slavnostně otevřen 13. května 2017. Při této příležitosti byl kostel zasvěcen svatému Václavovi a otevřen věřícím a ostatním návštěvníkům. O stavbu kostela se zasloužili občané Sazovic, kteří založili Spolek pro výstavbu kostela svatého Václava v Sazovicích. Několikaleté aktivní nasazení a shánění finančních prostředků se zdárně dobralo konce a sazovičtí se nyní můžou pyšnit stavbou, která se stala kulturním a komunitním centrem obce. Při realizaci podlah v kostele se uplatnil litý cementový potěr Cemflow Look z maltárny v Grygově.

Moderní kostel navrhl architekt Marek Jan Štěpán, který měl již minulé zkušenosti se sakrální tvorbou. Točitá monolitická stavba připomíná svým tvarem rotundu. Stěny kostela, které se sbíhají do jednoho bodu, reflektují svitek papíru, který dovnitř pouští příjemné mělké světlo. Základová deska je řešená jako bílá vana, z betonu jsou i svislé konstrukce, stropní konstrukce a točité schodiště. Hrubá stavba byla dokončena koncem roku 2015 a následně na jaře roku 2016 započala realizace podlah. Výběr materiálu a technologie provedení podlah byl snadný, kostel bez pravidelných tvarů a s množstvím menších místností svým architektonickým pojetím přímo vybízel pro použití litých podlah.

Vize architekta byla bezespárá podlaha poměrně světlé barvy, např. hlazený beton. Volba nakonec padla na lité podlahy i z důvodu možnosti nižší vrstvy potěru nad podlahovým vytápěním, jak sám zmiňuje architekt Marek Štěpán: „Lité podlahy Cemflow Look představám odpovídaly a navíc umožňovaly použít poměrně tenkou vrstvu i se zabudováním  podlahového topení. Jejich výsledné estetické vyznění je výborné.“

Na stavbu byl použit litý cementový potěr Cemflow Look CF 30 o celkovém množství 25 m3 ve dvou licích dnech. Materiál na realizaci podlah dodávalo Středisko značkových produktů ze společnosti Českomoravský beton.

Architektonické pojetí stavby

Cílem architekta bylo stavbu co nejvíce odhmotnit. „Když se na ni podíváte, aby byla jako něco lehkého, abstraktního, jasného a přirozeného. Aby vypadala spíše jako z papíru než z cihel. Jako když vezmete kroužek papíru, naříznete jej a zářezy mírně odchýlíte, aby dovnitř pronikalo světlo. Návštěvník tak hmotu a tloušťku stěn neuvidí – půlmetrové zdi se zužují do několika centimetrů a sbíhají se do jednoho bodu – jako papír. Světlo do prostorů kostela nepřivádí běžná okna, ale zářezy ve válci. Ty jsou zahnuty tak, aby dovnitř pronikalo boční odrážené světlo a klouzalo po měkkých křivkách. Světlo tak tvaruje vnitřní prostor kostela i prožitek příchozích. Průniky světla do stavby jsou dvojí – zeď se ohýbá směrem ven nebo dovnitř – což může být chápáno jako odraz mužského a ženského principu. Hmotná slupka stavby a její tvarování předjímá svou formou ztišení vnitřní. Měkké a strohé křivky objemu stavby vytváří odhmotněný vnitřní prostor protknutý a tvarovaný světlem. Světlo se zde stává prvkem, který navozuje možnost neexistence rozhraní mezi smysly ověřitelnými a tím, co je za hranicí hmotné skutečnosti. Stavba svým měřítkem vychází z pražské kaple sv. Václava – kruhem opisuje její čtvercový půdorys. Odvolává se i svou válcovou hmotou k době sv. Václava, kdy se stavěly rotundy,“ uvádí k architektonickému pojetí Marek Jan Štěpán.

Technologické hledisko materiálu Cemflow Look

Pojivo pro litý potěr Cemflow bylo vyrobeno v mísírně v Mokré. V maltárně v Grygově, která je od místa stavby vzdálena 53 kilometrů, byla následně do směsi Cemflow Compound přidána voda, kamenivo a plastifikátory. Na stavbě byl materiál přečerpán na systém teplovodního topení, kde výška lití musí dosahovat min. 40 mm nad trubku. I když lze cementový litý potěr probarvit na několik různých odstínu, zde byl architektem zvolen standardní přírodní odstín šedé.

Produkt Cemflow se obecně vyznačuje velmi nízkým smrštěním oproti standardním potěrům a to hodnotou do 0,5 mm/m. Na základě toho není dán striktní požadavek použití kari sítě a dilatační celky můžou dosahovat až 40 m2. Receptura Cemflow Look je navržena speciálně pro technologii broušeného pohledového potěru s plaveným kamenivem o zrnitosti do 8 mm, tak aby struktura a rovnoměrnost kameniva po vybroušení byla co nejhomogennější.

Pro sledování kvality směsi byla jak na maltárně, tak na stavbě prováděna zkouška konzistence na rozlivové desce pomocí Haegermannova kužílku. Optimální rozliv směsi je v tomto případě 260 mm. Specifikaci receptury a následný dozor na technologickou kázeň všech zúčastněných stran zajišťovali pracovníci společnosti BETOTECH, s.r.o.

Realizace podlahy

Realizací broušené cementové podlahy byla pověřena firma PROFIMAT s.r.o., která se technologií designových broušených podlah zabývá již řadu let, jak v občanské nebo komerční výstavbě. Svým architektonickým pojetím s množstvím nepravidelných tvarů byla sakrální stavba velmi zajímavá, byť na přípravu a realizaci kladla zvýšené nároky. Skladba podlahy je nicméně standardní. Na tepelné izolaci je instalováno teplovodní podlahové topení a vlastní podlahu tvoří dilatovaná deska ze samonivelačního potěru Cemflow Look.

Litá cementová směs Cemflow Look byla z přepravních domíchávačů na místo pokládky dopravována mobilním pístovým čerpadlem s hadicemi o průměru 80 mm a výkonem cca 6m3/h. Po jejím rozlití a rozvrstvení byl povrch ošetřen speciálním přípravkem omezujícím rychlost odparu záměsové vody, který zajistí správné vyzrání směsi.

Po vytvrdnutí směsi se realizovaly dilatační řezy. Jejich umístění vychází ze známých zásad, nicméně vzhledem k architektonickému pojetí (nepravidelné tvary ploch, zvýšený podstupeň pro oltář atd.) vyžadovaly pečlivé rozvržení (kombinace fyzikálních a estetických hledisek).

Finální úprava podlahy

Přibližně po měsíci zrání začala finální úprava povrchu podlahy. U podlahového systému Cemflow Look spočívá nejprve v hrubém broušení pro odstranění měkkých součástí povrchu, obnažení kameniva a tím vytvoření základní kresby podlahy. V následných krocích broušení jemnější zrnitostí brusných nástrojů se pokračovalo leštěním povrchu. Závěrečnou etapou po dosažení konečného lesku dle architektonického záměru pak byla ochranná impregnace povrchu podlahy kvůli omezení špinění a umožnění snadnější následné údržby. Práce na broušené podlahové ploše o velikosti 340 m2 trvaly tři týdny.

Pololesklá podlaha kontrastuje s kartáčovanými hliněnými omítkami a významně ovlivňuje celkový dojem z interiéru. Jedná se o první stavbu kostela, kde byla použita broušená podlaha z potěru Cemflow Look, která, byť je moderní technologií, svým charakterem odkazuje na historicky užívané podlahové materiály (kámen, kamenivo). Je tak důkazem všestrannosti jejího využití, rozšířila portfólio realizací o další oblast a stojí jistě za návštěvu nejen věřících.