Betonová vlna na vinici

 Vinařství Lahofer

Jedinečná stavba uprostřed vinic

Zelené lány vinic, kam až oko dohlédne, lehce zvlněná krajina, která vybízí k lenošení se stéblem trávy mezi zuby. A především vinná réva Vinařství LAHOFER dozrávající na těchto kopcích pod slunečními paprsky do své nejšťavnatější podoby – to jsou Dobšice u Znojma. Již brzy však dostane toto idylické panorama ještě jednu „vlnku“ navíc – nikoliv z hlíny, ale z betonu…

Vinařství LAHOFER bylo založeno roku 2003 ve Znojmě a ačkoliv letos dovrší teprve 16. rok své existence, patří se svými 430 hektary vinic a roční produkcí okolo 800 tisíc lahví k největším pěstitelům révy u nás. Ke svým „sladkým šestnáctinám“ si nadělilo dárek vskutku jedinečný – nová budova vinařství v Dobšicích na okraji Znojma roste nezadržitelným tempem a pomalu, ale jistě získává svou definitivní podobu. Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER Daniel Smola vysvětluje výstavbu nové budovy prostě: „Do stávající budovy vinařství jsme se kapacitně nevešli, a to jak výrobně, tak administrativně. Navíc trendem je vinařství více otevřít veřejnosti, tak jsme i my chtěli mít nějaký prostor, kde bychom mohli pořádat třeba degustace pro větší skupiny lidí.“

 

Budova s příběhem

Návrh budovy vznikl v brněnském studiu Chybík+Krištof Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. Na začátku ale mělo být všechno trochu jinak: „Původní projekt byl z dílny jiných architektů, ale architektonické studio Chybík+Krištof nás oslovilo, zda by nám nemohli představit svoje nápady, jak naši novou budovu vinařství pojmout. Po společných jednáních a po tom, co nám představili ideu vinařství ve formě vlny s venkovním amfiteátrem inspirovanou kopaným klenutým sklepem, jsme od původního návrhu, který byl ryze technický, upustili. Realizovaný projekt je dle mého zcela jedinečný a minimálně v České republice nemá obdoby,“ vypráví zajímavý příběh nově vznikající budovy Daniel Smola.

Jedinečná stavba

Organický tvar „betonové vlny“, jak se návštěvníkovi může nová budova Vinařství LAHOFER jevit, vyjadřuje respekt k vinařskému řemeslu a k jeho tradici a svým elegantním reliéfem chce se svým okolím nenásilně splynout. Vždyť i hlavní myšlenkou návrhu je motiv vinných řádků, které prostupují budovou v podobě konstrukčního systému. Nevšední stavba ze tří vzájemně propojených hmot s rozdílnou konstrukční výškou bude sloužit jako výrobna, administrativní zázemí společnosti i návštěvnické reprezentativní centrum. V nejnižší části budovy budou administrativní prostory a především návštěvnická část s velkoryse prosklenou fasádou. Její součástí bude vinný sklep a prezentační místnost, jež je pohledově propojena s prostorem pod prohnutou střechou, kde přes navržené prosklení zůstává patrný průběh žeber i střechy. Celý prostor je maximálně otevřen směrem na jih do klesajícího svahu a z každého pole je výhled mezi řádky vinice. V interiéru dominují materiály, jako je dřevo, beton a sklo. Na tyto části navazují dvě výrobní haly s rozdílnou výškou, která odpovídá výrobním procesům, jež se odehrávají uvnitř. První, nižší hala soustřeďuje provozy a zázemí výroby a zaměstnanců s přirozeným vnitřním prostředím a přívětivým osvětlením pásovými okny pod střechou objektu. Druhá hala zahrnuje provozy s požadavkem na nižší teplotu – lisovnu, sklep a sklady lahvovaného vína. Vzájemným natočením a průnikem jednotlivých hmot vznikají dva funkčně i opticky oddělené dvory: na jedné straně provozní dvůr, kde se soustřeďují výrobní a logistické procesy, na druhé straně pobytový prostor pro návštěvníky, který ve formě měkce tvarovaného amfiteátru stoupá až na střechu budovy a nabízí dálkové výhledy do krajiny. Všechny části jsou sjednoceny výrazným přesahem střech a dřevěným obkladem fasády.

Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER, Daniel Smola, si novou budovu nemůže vynachválit: „Kromě toho, že budeme moci navýšit výrobu vína, přesune se sem i administrativa, která je v tuto chvíli taktéž v poměrně stísněných prostorách. Obrovskou devizou je ale právě prostor pro veřejnost, kde budeme pořádat různé degustace, firemní akce a představování vín. Ve venkovním amfiteátru plánujeme v letní sezoně pravidelně pořádat koncerty, divadla, možná nějaká letní kina a podobné akce.“

 

Studio Chybík+Krištof:

„Pro vznik výrazné architektury je nezbytná důvěra.“

Ondřej Chybík a Michal Krištof založili své studio v roce 2010. V současné době tvoří studio 50 architektů, kteří pracují na široké paletě projektů v řadě zemí světa. Za projekt českého národního pavilonu pro světovou výstavu EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. Mimo jiné jsou autory projektu ředitelství Lesů ČR v Hradci Králové či revitalizace brněnského autobusového nádraží Zvonařka. Za showroom firmy MY DVA v Brně získali Grand Prix cenu architektů a byli finalisty České ceny za architekturu.

Jak jste se k zakázce na novou budovu vinařství dostali?

OCH: Byla to vlastně souhra náhod. Nejprve jsme objevili v novinách, že Vinařství LAHOFER má v plánu přípravu projektu a stavbu nové budovy. To pro nás, jako mladé moravské architekty, byla mimořádně atraktivní informace. V té době jsme se také seznámili s Vladimírou Mrázovou, která tehdy řídila vinařství Sonberk. Napadlo nás, že by se s pány z Lahoferu mohla znát a požádali jsme o propojení.

MK: To se nakonec podařilo a pár dní po novinovém článku jsme s vinaři seděli u jednoho stolu.

Jak vznikal nápad na, „betonovou vlnu“? Čím bude budova unikátní?

OCH: Od začátku jsme měli volnou ruku při navrhování, dostali jsme důvěru, která je pro vznik výrazné architektury nezbytná. Celý proces architektonické studie trval několik měsíců a za tu dobu jsme připravili asi deset zcela odlišných variant.

MK: U nás v ateliéru pracujeme tak, že nejprve navrhneme několik zcela odlišných ministudií, které mají schematické půdorysy, hmotové 3D pohledy a fyzický model. Jedna varianta byly tři krabice, které rozdělovaly celý dům na menší hmoty, a vznikalo tak lepší měřítko, druhá byl kruh s dvorem uvnitř, třetí jakási rampa, po které se lidé dostali na střechu…

OCH: Další vycházela z touhy vsadit dům do vinohradu, tedy zapojení konstrukce do modulu daného šířkou vinného řádku 2,75 m. Nakonec jsme z každé varianty vzali to nejhodnotnější a „betonová vlna“ je tak kombinací dvora, který jsme měli uvnitř kruhu, a šikmou variantou, po které se dalo chodit.

Je beton materiálem, s nímž pracujete často? Proč jste jej zvolili na budovu vinařství?

MK: Beton je krásný tvárný materiál, který patři do architektury stejně jako kámen nebo dřevo. Je krásné, jak se s ním dá kouzlit. Může mít různou přesnost, strukturu, barvu i lesk.

OCH: Naše vinařství je uvnitř zaklenuté, navazuje na archetyp vinných sklepů a na zmiňovaný modul vinice. Chtěli jsme do prostoru dostat vážnost a hmotnost. Tyto parametry nejlépe splňoval právě beton.

Čím byla stavba vinařství specifická?

OCH: Každé betonové žebro je jiné a bylo úžasné sledovat práci tesařů. Přenést takto komplikovaný tvar z počítače na stavbu bylo mimořádně náročné. Tesaři s betonáři nakonec nalezli sofistikovanou metodu, jak každé žebro s úctyhodnou přesností vyplést výztuží, zabednit a nakonec zalít. Když se to potom odbedňovalo, bylo to úžasný zážitek.

Je nějaká část budovy, na niž jste obzvláště pyšní?

MK: Máme ten dům rádi celý. Jsou tam samozřejmě výrazné momenty v prostoru degustace a na jeho střeše. Ale i výrobní haly jsou výsledkem intenzivní spolupráce investora, architekta a dodavatelů.

Z jakého důvodu jste se rozhodli pojmout budovu jako kulturní centrum?

OCH: Toto vzešlo z diskusí s investorem během tvorby studie. Shodli jsme se, že vinařství by nemělo být jen místo výroby a prodeje vína. Cílem bylo vytvořit dům, který bude sloužit lidem z okolí jako nové kulturní centrum a lidem z daleka jako reprezentant znojemského vinařského regionu.

 

Masivní klenba nové budovy je z betonu v surové formě. Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře spol. BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů beton z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m3. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX, člena skupiny Českomoravský beton.

Fotografie: Alexandra Timpau

Kolektiv autorů společnosti Českomoravský beton